Vaginální mapování

To, že jsem sama na vlastní kůži prošla tématem sexuálního zneužití, není žádná novinka. Na základě této své náročné zkušenosti jsem našla své poslání a kromě velké bolesti mi tato zkušenost přinesla i nesmírně cenné zkušenosti a určila mé pracovní směrování.

Už jako hledající jsem nacházela spoustu možností práce s tělem, které na můj vkus ale byly moc. Jednou z těchto možností bylo i vaginální mapování. Při představě takové intervence do mého bolavého, zraněného ženství, do mé nejhlubší intimity, se mé tělo sevřelo v totálním odmítnutí. Vnímám, že tato služba je primárně zaměřena na právě takovou klientelu a má záměr pomoci, má to nicméně několik zásadních ALE.

Když si představím ženu nesoucí si ve svém těle zkušenost narušení intimních hranic, právě téma hranic je v jejím systému tím prvním a jediným tématem, na kterém by se mělo pracovat. Dlouho a zpočátku ideálně bez fyzického kontaktu. A to zpočátku nemyslím na prvním setkání, zpočátku je myšleno na několika z prvních setkání. A je tu prostor pro první ALE. Jak je možné zajistit, že si žena bude schopna zajistit své hranice tak, jak to její nervová soustava potřebuje, aby vnímala pocit jistoty a bezpečí? Vždyť právě intimní místo no. 1, (vagína, jóny či jak jinak chcete) které nese v tomto případě jedno z největších zranění, se má otevřít někomu zcela cizímu a má stačit, že ten někdo má dobrý záměr? 

Autonomní nervová soustava je velmi citlivý a přesný mechanismus, který má za povinnost zajistit ochranu před nebezpečím. Toto nebezpečí pro takovou ženu přicházelo právě od cizího člověka a do míst, která byla tímto člověkem narušena, zraněna. Pak je velmi ošemetné dostávat takovou ženu do velmi podobných situací, které může nervová soustava vyhodnotit za stejně potenciálně nebezpečné. 

A místo zamýšleného léčení spíše může dojít k zvovupřehrávání traumatické zkušenosti a retraumatizaci. A ani o tom taková žena neví. Nervová soustava se totiž neptá, jak to máme na vědomé úrovni, co si o tom myslíme. Ta pouze jedná tak, abychom byli ochráněni. Hotovo. 

Další ALE přichází na scénu, když si uvědomíme poskytovatele takové služby. Práce s tělem, jak je tomu i u jiných oborů, přitahuje primárně lidi, u kterých je nebo byl kontakt s jejich vlastním tělem z jakéhokoliv důvodu náročný. Každého člověka přitahuje to, co je pro něj na nějaké úrovni výzvou, to je nad slunce jasné. 

Takový člověk může mít větší či menší problém s uvědomováním si vlastních hranic. Pak ale nastává otázka, jak je takový člověk schopen respektovat a citlivě si nacítit hranice druhého člověka, kterému navíc má poskynout zmíněnou intimní službu. Dovedu si představit, že tento druh služby provádí člověk odborně vzdělaný na poli práce s traumatem, který má anatomické znalosti, stejně tak je i proškolen v práci s akutním stresem, je pokročilý na cestě osobního rozvoje a velmi dobře vnímá hranice své, jako je citlivý a ctí hranice ostatních. A ruku na srdce, kolik takových lidí, poskytujících tuto službu, opravdu je?

Pokud bychom se zaměřili na prostředí, kde je taková služby poskytována, máme tu následující ALE. Při znovuvyjednání (přepsání staré bolestné zkušenosti novou "zdravou" zkušeností) je jedním z hlavních kritérií úspěchu pocit bezpečí. A pocit bezpečí v případě intimní služby přichází v prostoru dobře známém, s lidmi, kteří jsou vnímáni jako bezpeční. 

Takové studio, kde je poskytována služba vaginálního mapování, může být zařízeno sebekouzelněji a stejně se kýženého pocitu bezpečí nemusíme dobrat. Nejde o naše estetické vnímání či vkus, jde o to, že se pohybujeme v prostoru, který nám není dobře známý. A pak přichází na scénu tolik faktorů, které musí být splněny, než se daná klientka uvolní pro takto hlubokou práci s intimitou, že jsem trochu skeptická, nakolik je tu možnost, že se to opravdu podaří.

Stejně jak je tomu u terapie s použitím psychedelik, kde je nutným předpokladem dobrého výsledku správný setting - prostředí, mělo by tak být i u služeb takto intimního charakteru. Jako "porodní prostředí" se vším, co do něj náleží, silně vymezuje vnímání celého porodu ženou, určuje její uvolnění a možnost ponořit se do tak hlubokého a intimního procesu, i tato zkušenost během vaginálního mapování by měla být ženou vnímána na stejné škále "bezpečnosti" jako vysoce bezpečná. A to se nedá zařídit ihned, chce to čas.

Nemám v úmyslu komukoliv kázat o tom, co je vhodné či nikoliv a už vůbec nechci hanit službu, která má velmi ušlechtilý záměr. Chtěla bych jen dát možnost nahlédnout na to všechno z trochu odlišného úhlu pohledu. Podívat se z širšího kontextu možných nástrah, se zodpovědností a uvědomit si, kolik podmínek musí být splněno, aby něco dobře míněného a s krásným záměrem, tento dobrý záměr skutečně ctilo.

Vše krásné na cestě uzdravování přeji, Kateřina

Foto by Inge Poelman via Unsplash