Jak se znovu spřátelit se svým tělem?

Ještě celkem přesně si vybavuju moment, kdy jsem se během své cesty sebeléčení po následcích sexuálního traumatu „vrátila zpátky do těla“. To, že jsem mimo tělo jsem si neuvědomovala, ale ten moment, kdy se moje vědomí znovu do těla vrátilo si pamatuju téměř do detailu.

Měla jsem už za sebou dobu, kdy jsem praktikovala buddhismus a pravidelně jsem meditovala, celou dobu mi byl tanec jednou z velkých opor už od dětství, nicméně vrátit se do těla pro mě bylo ještě “ o level výš“.

Tak krásný a nový a nečekaný pocit to byl. Trochu jsem se bála, nebyla jsem zvyklá si sebe sama tak uvědomovat, tak se cítit a vlastně to bylo něco, na co už se dlouho čekalo, co bylo jako vrátit se po dlouhatánské době DOMŮ.

Všechno se to ale dělo po malých krůčcích, každý den kousek… a uvědomovat si své tělo, být tady a teď je pro mě stále stejně důležité. Pro každého je to velmi důležité. Tělo nás nosí od narození po smrt a je tedy sakra důležité být s ním zadobře a starat se o něj s láskou a péčí.

Nemyslím tím zůstávat v meditaci celé hodiny, není potřeba znát nějakou super techniku vědomého pohybu nebo chodit dlouhá léta na jógu učit se dýchat „správně“… téma dýchání nebo vědomý pohyb nemusí být nic tak spirituálního nebo supermeditativního nebo přístupného pouze pro jogíny a jogínky…

Jde jen o to si uvědomovat… :“aha, teď nedýchám do břicha, ale jen nahoru,… právě teď dělám krok, moje tělo se naklání, sedám si, …cítím, jak moje svaly pracují, když zvedám tuhle tašku …ta pravá noha dneska trochu bolí, když takhle šlápnu“… Takovéhle uvědomění si pohybu (ještě předtím než nám pozornost přitáhne bolest), vlastně to uvědomění si tady a teď v těle je pro většinu lidí něco neznámého, něco úplně divného a nového, přestože pohyb, dech je základní činností člověka.

Když si ale takhle uvědomuju, co se právě děje (a to nemusí být pozornost neustálá 24/7), mám se svým tělem najednou mnohem lepší a přítomnější vztah. A když mám takový vztah se svým tělem, nemůžu ho přetěžovat, dávat mu jíst, co mu nevyhovuje, a , jak se lidově říká, huntovat ho.

Můžu ale taky mnohem víc cítit, užívat si intimity, odpočívat, kdy potřebuju, hýbat se, jak zrovna je mi milé… to je cesta sebelásky, zdravých hranic, zdravých vztahů, prohlubování sexuality… tolik věcí najednou se může měnit, když dávám pozornost svému tělu.

Na svépomocných skupinách, během práce na seminářích tyhle momenty „meditace přítomného já“ ženy učím, učím je všímat si sebe a pečovat o sebe od těch nejdrobnějších chvilek. Budu moc šťastná, když se přidáš, ale stejně tak můžeš tohle zbystřování pozornosti k sobě pilovat k dokonalosti i jen sama pro sebe. Hlavní je začít, uvítat se ve svém těle, vždyť není nad to se cítit ve svém těle DOMA a o tenhle vztah si pečovat. 

Fotografie od Darius Bashar z Unsplash.com